Komprese motoru

compression_gaugePreventivní měření kompresních tlaků ve válcích

Výsledky měření

Tlaky změřeny vždy při 4té otáčce motoru!

Měření č.2 - Provozoní tlaky - 14. 2. 2014 , 87 923 km, 15.8 °C
Válec 1 2 3 4 5 6 ∅
bar 10.5 10.5 10.3 10.3 10.5 10.7 10.46
Psi 152 152 150 150 153 155 152
  Provozní kompresní tlak v 1. válci Provozní kompresní tlak v 2. válci Provozní kompresní tlak v 3. válci Provozní kompresní tlak v 4. válci Provozní kompresní tlak v 5. válci Provozní kompresní tlak v 6. válci  

Motorový olej Castol Edge FST 5w30 (po 5500 km). Tlaky za provozních podmínek mi opravdu potěšily,
protože jejich odchylka je tak minimální, téměř jako u nového motoru.

Měření č.1 - Tlaky za studena - 11. 2. 2014 , 87 870 km, 13.7 °C
Válec 1 2 3 4 5 6 ∅
bar 12.2 12.3 11.9 11.7 11.5 11.5 11.85
Psi 177 179 172 170 167 167 172
   

Motorový olej Castol Edge FST 5w30 (po 5500 km).

Jak změřit kompresi

Je vhodné měřit kompresi jak na studeném motoru tak na motoru při provozní teplotě. Studená komprese může poukázat na problémy spojené se studeným motorem. Naměřená komprese na válcích při provozní teplotě pak může pomoci při odhalování problémů s nízkým výkonem motoru nebo nepravidelném chodu.

Absolutní čísla naměřených hodnot nejsou až tak důležité jako jejich vzájemná odchylka, ta by mezi tlaky jednotlivých válců měla být ideálně za provozní teploty motoru do 10%. Motor M54 by se měl pohybovat s naměřenými hodnotami za provozní teploty motoru mezi 10 - 11 bar (142 - 156 Psi) nebo více, studené kompresní tlaky mohou lišit od provozních až o 1 bar. Na kompresní tlak ve válcích má pochopitelně vliv použitý olej v motoru, a zde se počítá s motorovým olejem o viskozitě 5w30 nebo 5w40.

Postup měření - vychází z manuálu v TIS RA 11 00 039

  1. Před měřením plně nabít baterii - baterie musí být v perfektní kondici, ideálně musí poskytovat napětí > 12 V (kontrola přes OBC) po delší dobu, aby startér dokázal dostatečně dlouho točit motor. Jinak naměřené hodnoty můžou být zkreslené.
  2. Perfektně čisté sání vzduchu - důvodem je možný odpor při jednotlivém sání.
  3. Zkontrolovat stav hladiny oleje v motoru.
  4. Načíst chyby v DME pomocí DIS a smazat dosavadní uložené chyby (např. pomocí INPA).
  5. Odpojit napájení vstřikovačů paliva.
  6. Nastartovat motor, aby došlo ke spálení zbytku paliva v motoru a nedošlo po té k poškození katalyzátorů.
  7. Odpojit napětí k startovacím cívkám.
  8. Vyjmout všechny cívky a svíčky z motoru. Cívky a svíčky si označit k jakému válci patří. Vhodné z diagnostického hlediska, nikoliv nutné.
  9. Opět několikrát protočit motor - odstranění nečistot a usazenin ze spalovacího prostoru.
  10. Po té připojit měřicí přístroj na místo svíčky.
  11. Sešlápnout plyn na podlahu - plně otevřená klapka.
    • U elektronického pedálu plynu nemá pravděpodobně význam
  12. Startovat motor do té doby, dokud se tlak v měřiči neustálí (přestane stoupat - například), ideálně ve 2 lidech.
    1. Maximální tlak by měl být dosažen mezi 4 až 8-mi otáčkami motoru nebo do 5ti vteřin.
    2. Důležité však je, že maximální tlak by měl být dosažen zhruba ve stejném počtu otáček motoru
  13. Po měření zpět zapojit všechny svíčky (utahovací moment 25 Nm).
  14. Zapojit zpět všechna relé (modré a zelené)
  15. Smazat chyby v ROM pomocí DIS.
  16. Plně dobít baterii!

Zdroje a informace

  1. Diagnostika mechanických dílů pístového spalovacího motoru (pdf) 
    (Ondřej Burda, Bakalářská práce - Univerzita Pardubice - Dopravní fakulta Jana Pernera)
    1. Diagnostika těsnosti spalovacího prostoru
  2. Kompresní poměr
  3. Proměnný kompresní poměr u spalovacích motorů (pdf)
    (Jan Dragoun, Bakalářská práce - Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství)